Gárfíldův blok
aneb vše, co mám na srdci a stydím se říct Pookymu
05.07.2006
Palačinky
Až jednou během obvyklého červencového pondělí nebudete mít co dělat, můžete zajít na palačinky. Ovšem to není jen tak, vřítit se do palačinkárny, sníst, co se do vás vejde, a zase se vyřítit. To se musí pořádně naplánovat!
Když se podíváte na datum, kdy byl psán tento článek, zjistíte, že mnoho červencových pondělků neuběhlo. Své vyprávění však začnu o trochu dříve...
Září 2005 – já, Franzina, Koyot a Herginaldo (zewlák, co nemá blog (napsal bych třeba ICQ číslo, ale asi by neměk radost)) jsme navšívili ostrůvek s poetickým jménem Elba. Tam, kromě jiného, jsou palačinkárny. Můžete si vybrat ze spousty druhů, chutí, vůní, barev (no, dobrá, trochu přeháním) a tak dále. Mnohočetná konzumace palačinek.
Říjen 2005 – můj nástup do nejmenovaného ústavu v Praze. Při zewlování mezi přednáškami objevuji palačinkárnu i v matičce Praze. Po pominutí počátečního šoku mě napadá, že bychom tam mohli s Franzinou zajít (Koyot a Herginaldo již v té době navštěvují nejmenovaný ústav v Brně). Franzina souhlasí, jediný problém je najít správný čas.
Během následujících pár měsíců proběhne mnoho pokusů o kontaktování Franziny... bohužel neúspěšně. (OK, přiznávám, jednou jsem si zapomněl zapnout mobil a tehdá mi znovna Franzina volala)
Asi únor (možná leden (nebo také březen)) – Franzina navrhuje, abych jí už nepsal, jestli chce jít na palačinky; navrhuje, že mi napíše někdy ona.
Následující měsíce jsou vyplněny čekáním, čekáním, na palačinky pomalu zapomínám...
Den D-1 – náhodou potkávám Franzinu na ICQ, navrhuje, že bychom příští den mohli zajít do palačinkárny. Huráá!!!
Den D – Vše mám pečlivě načasované. Franzina má mít někdy v 12:00 po zkoušce, nechci přijít pozdě. Během bleskové návštěvy knihovny si půjčuji knížku "Dobrá znamení" od Terryho Pratchetta a ještě jednoho týpka, jehož jméno si nepamatuju. Návštěvu spořitelny za účelem výměny kreditky (platí do: 06/06) odsunuji na neurčito – co kdyby mi ujel autobus, že? V Praze v nejvyšší možné rychlosti vracím nějaké učebnice. V přesné poledne jsem v nejvyšším očekávání... Nic. Prohlídka stanice metra Muzeum. Mají tam obrázky z Památníku na Vítkově a ještě různé (velmi zajímavé) věci. Franzina se stále neozývá. Návštěva knihkupectví, jiného knihkupectví... Objevuji parčík nedaleko Václaváku. Vyhledám volnou lavičku a nalistuji první stránky knížky. Chlápek vedle mě poslouchá Rádio Beat a hulí jednu cigaretu za druhou. Decentně se zvedám a pokračuji do dalšího knihkupectví. Píšu Franzině kde vězí. Odpovídá (!), že ji ještě čeká ústní zkouška. Prohlídka Staroměstského náměstí, (lehké bloudění mezi Staromákem a Karlovým mostem), prohlídka Karlova mostu. Kochám se divnou hnědou barvou Vltavy. Putuji zpět (tentokráte se držím davu – a peněženky). Druhá návštěva parčíku. Vybírám si lavičku hezky ve stínu. Začnu si číst. Po chvilce si kousek vedle mě přisedá mladá dvojice. On kouří cigaretu (hmm, mám to ale štěstí). Dovídám se, že je třeba koupit nízký koš na prádlo (já neposlouchám cizí rozhovory – oni se bavili nahlas!). Dvojice zapaluje jointa. Na tohle nemám nervy, odcházím. Druhá návševa stabice Muzeum. Plakáty stále stejné. Jedu metrem z Muzea na Můstek. Píšu podruhé Franzině – neodpovídá. Nabírám kurz (Koyot promine) McDonald. Oslovuje mě jedna hezká mladá dívka (Na ulici mne oslovují tři typy dívek: (i) to jsou ty, co nabízí skvělé tarify skvělých operátorů, (ii) to jsou Japonky, kterým nerozumím, ani když mi ukážou prospekt hotelu a za (iii) to je Franzina, která by mě určitě taky oslovila, ale bohužel ji nepotkávám). Napadá mě, že bych ji mohl pozvat na palačinky. Dívka mi nabízí studium bible. A co je horší – je tam s ní ještě nějaký kluk. Provinile přiznávám, že jsem bibli nečtl, ale ani nemám zájem. Konzumace hamburgru nejasného původu, četba denního tisku (Víte, že v ČR nebývale roste prodej diamantů? Je to dobře vložená investice.). Opět se odebírám do parčíku, kde přečtu asi 50 stránek. V sedm večer píšu Franzině, že to balím. Franzina neodpovídá (Když tak nad tím přemýšlím, tak ona mi vlastně doteď neodpověděla...), z čehož usuzuji, že je (i) stále na zkoušce, nebo – a to je více pravděpodobné – (ii) někde kalí a na svého kamaráda zapomněla. Smutně se vracím motoráčkem domů...
Září 2005 – já, Franzina, Koyot a Herginaldo (zewlák, co nemá blog (napsal bych třeba ICQ číslo, ale asi by neměk radost)) jsme navšívili ostrůvek s poetickým jménem Elba. Tam, kromě jiného, jsou palačinkárny. Můžete si vybrat ze spousty druhů, chutí, vůní, barev (no, dobrá, trochu přeháním) a tak dále. Mnohočetná konzumace palačinek.
Říjen 2005 – můj nástup do nejmenovaného ústavu v Praze. Při zewlování mezi přednáškami objevuji palačinkárnu i v matičce Praze. Po pominutí počátečního šoku mě napadá, že bychom tam mohli s Franzinou zajít (Koyot a Herginaldo již v té době navštěvují nejmenovaný ústav v Brně). Franzina souhlasí, jediný problém je najít správný čas.
Během následujících pár měsíců proběhne mnoho pokusů o kontaktování Franziny... bohužel neúspěšně. (OK, přiznávám, jednou jsem si zapomněl zapnout mobil a tehdá mi znovna Franzina volala)
Asi únor (možná leden (nebo také březen)) – Franzina navrhuje, abych jí už nepsal, jestli chce jít na palačinky; navrhuje, že mi napíše někdy ona.
Následující měsíce jsou vyplněny čekáním, čekáním, na palačinky pomalu zapomínám...
Den D-1 – náhodou potkávám Franzinu na ICQ, navrhuje, že bychom příští den mohli zajít do palačinkárny. Huráá!!!
Den D – Vše mám pečlivě načasované. Franzina má mít někdy v 12:00 po zkoušce, nechci přijít pozdě. Během bleskové návštěvy knihovny si půjčuji knížku "Dobrá znamení" od Terryho Pratchetta a ještě jednoho týpka, jehož jméno si nepamatuju. Návštěvu spořitelny za účelem výměny kreditky (platí do: 06/06) odsunuji na neurčito – co kdyby mi ujel autobus, že? V Praze v nejvyšší možné rychlosti vracím nějaké učebnice. V přesné poledne jsem v nejvyšším očekávání... Nic. Prohlídka stanice metra Muzeum. Mají tam obrázky z Památníku na Vítkově a ještě různé (velmi zajímavé) věci. Franzina se stále neozývá. Návštěva knihkupectví, jiného knihkupectví... Objevuji parčík nedaleko Václaváku. Vyhledám volnou lavičku a nalistuji první stránky knížky. Chlápek vedle mě poslouchá Rádio Beat a hulí jednu cigaretu za druhou. Decentně se zvedám a pokračuji do dalšího knihkupectví. Píšu Franzině kde vězí. Odpovídá (!), že ji ještě čeká ústní zkouška. Prohlídka Staroměstského náměstí, (lehké bloudění mezi Staromákem a Karlovým mostem), prohlídka Karlova mostu. Kochám se divnou hnědou barvou Vltavy. Putuji zpět (tentokráte se držím davu – a peněženky). Druhá návštěva parčíku. Vybírám si lavičku hezky ve stínu. Začnu si číst. Po chvilce si kousek vedle mě přisedá mladá dvojice. On kouří cigaretu (hmm, mám to ale štěstí). Dovídám se, že je třeba koupit nízký koš na prádlo (já neposlouchám cizí rozhovory – oni se bavili nahlas!). Dvojice zapaluje jointa. Na tohle nemám nervy, odcházím. Druhá návševa stabice Muzeum. Plakáty stále stejné. Jedu metrem z Muzea na Můstek. Píšu podruhé Franzině – neodpovídá. Nabírám kurz (Koyot promine) McDonald. Oslovuje mě jedna hezká mladá dívka (Na ulici mne oslovují tři typy dívek: (i) to jsou ty, co nabízí skvělé tarify skvělých operátorů, (ii) to jsou Japonky, kterým nerozumím, ani když mi ukážou prospekt hotelu a za (iii) to je Franzina, která by mě určitě taky oslovila, ale bohužel ji nepotkávám). Napadá mě, že bych ji mohl pozvat na palačinky. Dívka mi nabízí studium bible. A co je horší – je tam s ní ještě nějaký kluk. Provinile přiznávám, že jsem bibli nečtl, ale ani nemám zájem. Konzumace hamburgru nejasného původu, četba denního tisku (Víte, že v ČR nebývale roste prodej diamantů? Je to dobře vložená investice.). Opět se odebírám do parčíku, kde přečtu asi 50 stránek. V sedm večer píšu Franzině, že to balím. Franzina neodpovídá (Když tak nad tím přemýšlím, tak ona mi vlastně doteď neodpověděla...), z čehož usuzuji, že je (i) stále na zkoušce, nebo – a to je více pravděpodobné – (ii) někde kalí a na svého kamaráda zapomněla. Smutně se vracím motoráčkem domů...
Komentáře (5)
[1]
Koyot
WWW
05.07.2006, 09:44:09
Docela dobre jsem se u tvyho clanku pobavil:))
[2]
Franzina
WWW
05.07.2006, 11:14:01
nekali, ani nekalila.. :( neudelala matiku a upadla do hrozne deprese, ve ktere ji jeji rodina podporuje doted..
je moznost nahradit to treba (ziznivejma topinkama) ve ctvrtek 20:30 u Ďírera? .. maj tam vystavený docela dobrý letáky o koupi novejch kol, a všeho co se k tomuto tematu vztahuje + obcas tam touhle dobou byva skolni tablo, ktere zajiste taky stoji za povsimnuti ..+ plakaty s pohadkovou krajinou, nebo morem a napisem Last minute, s nami levne a kvalitne...
clovek se na takovym miste rozhodne nudit nebude! tak co? mam jeste nadeji??
promiň
je moznost nahradit to treba (ziznivejma topinkama) ve ctvrtek 20:30 u Ďírera? .. maj tam vystavený docela dobrý letáky o koupi novejch kol, a všeho co se k tomuto tematu vztahuje + obcas tam touhle dobou byva skolni tablo, ktere zajiste taky stoji za povsimnuti ..+ plakaty s pohadkovou krajinou, nebo morem a napisem Last minute, s nami levne a kvalitne...
clovek se na takovym miste rozhodne nudit nebude! tak co? mam jeste nadeji??
promiň
[3]
Franzina
WWW
05.07.2006, 11:14:56
jo.. ne u Ďírera.. žadnyho albrechta durera nebo nekoho díratýho.. ale u Šírera!!
[4]
Herginaldo
07.07.2006, 17:50:59
Výstižnej článek takže co dodat... Franzina je taková :)
[5]
pes
Karel
17.04.2007, 16:31:24
no to je hrůůza
